Pomale končí rok 2006 a mým úkolem je nějakým způsobem zhodnotit uplynulé aktivity, ať už na poli požárního sportu, nebo práce spojené s funkčností zásahové jednotky a všeobecným chodem sboru. Pokusím se to vzít ale pěkně postupně, tak jak plynul rok.

Začínali jsme již tradičně pořádáním hasičského plesu, který letos připadal na 28. ledna. Pobavit se přišlo 150 občanů. K tanci a poslechu nám zahrála skupina „A je to". Tradičně byla bohatá tombola s více jak 100 cenami. Nad plesem měl patronát nový člen SDH Karel Jakubseno,  syn Kuběny a Kuby Jakubsenových.

Další, taktéž už tradiční, akcí byl masopust. Tentokrát už to bylo potřetí od roku 2004, co jsme tuto tradici v obci obnovili po 22 letech. Opět bylo možné vidět spoustu pěkných masek,  vylomenin, recesních situací, tanečních kreací a v neposlední řadě zabití masopustní kobyly. Z výdělku této akce každoročně celý rok „žijeme" a financujeme převážně hasičský sport.

Současně s probíhajícími akcemi se pracovalo na přestavbě naší sportovní stříkačky. Motor prošel generální opravou a proběhly částečné úpravy čerpadla. Finančně to zatížilo náš rozpočet patnáctitisícovou částkou.

Koncem měsíce března, přesněji 29. března během dne, stoupla hladina potoka na kritickou mez, zaplavilo se několik zahrad a hrozilo dokonce i protržení hráze rybníku Vidlák. Náš sbor byl jak se říká ve střehu. Drželi jsme celou noc hlídky, kontrolovali jsme hladinu v potoce i rybníku. Nakonec však vše dobře dopadlo a druhý den jsme si mohli oddychnout.

V měsíci květnu jsme slavnostně odhalili sochu svatého Floriána, patrona hasičů, který od té doby kouká zpoza skla a hlídá tak obecní úřad se zbrojnicí.

Dne 27. 5. 2006 už však pro nás začala nová sportovní sezóna na okrskové soutěži v Oponešicích. Po zimním spánku jsme se celkem dobře rozjeli a nebýt problému na koši, tak jsme brali první místo. Nakonec druhá příčka pro družstvo mužů a výborné první místo pro naše holky.

Další soutěž, tentokráte 10. 6. 2006 v blízkém Martínkově, po uklouznutí levého proudaře na základně odvážíme diplom za 5. místo.

Hned druhý den jedeme netušíce do Třebelovic a odvážíme výborné 2. místo a doufáme  v další úspěchy. Touto soutěží odstartovala hlavní vlna a my jezdili jen s minimálními přestávkami každý víkend.

Dařilo se všelijak, například na Kněžice, Jemnici, Jindřichovice a Lesnou raději zapomenout,    naopak na výkony v Radkovicích, Babicích, Krasonících, Šebkovicích a Sedlaticích můžeme být myslím pyšni. Ve zbytku navštívených soutěží jsme víceméně obsazovali prostředek startovního pole. Jezdilo se letos teprve čtvrtým rokem a podařilo se nám nasbírat spoustu dalších drahocenných zkušeností. Suma sumárum se sboru podařilo navštívit v mužské kategorii 20  soutěží, naše děvčata byla na sedmi závodech a žáci pro nedostatek členů pouze na jedné návštěvě, a to v Markvarticích.

Záměrně jsem si nechal dvě vybrané soutěže na konec. Ta první probíhala v naší obci a dalo nám spostu práce ji organizačně i technicky zajistit. Možná to je i tím, že pohárovka tu nebyla možná několik desítek let. Doufám však, že jsme to alespoň trochu zvládli a všem zúčastněným se u nás líbilo!!!! K našemu sportovnímu výkonu se nebudu raději podrobněji vyjadřovat. Prozradím pouze to, že bezvadně zafungovalo pořekadlo, které praví „doma se nevyhrává". Částečnou útěchou pro náš sbor bylo alespoň druhé místo pro naše děvčata a celkem slušně povedená ukázka našich nejmenších závodníků.

Na druhou, již avízovanou, soutěž jsme se vydali do 140 km vzdáleného Širokého Dolu v okrese Svitavy. Každoročně tuto největší recesní soutěž v republice navštěvuje víc jak 100 týmů, včetně kompletní extraligové špičky. Náš celodenní výlet se však vyplatil a my s vypůjčenou špičkovou stříkačkou od kluků z Horek dosáhli času 16,25 s na dvě hadice B. Převážně závěr dne byl velice infarktový při sledování, jak se naše výsledná pozice posouvá směrem dolů. Nikoho z nás však ani ve snu nenapadlo, že nakonec obsadíme pro nás přímo neuvěřitelnou a fantastickou 18ctou příčku z celkově 111 zůčastněných týmů. Měli jsme pochopitelně velikou radost, protože takový úspěch nemíváme každý den! Tento výsledek tvoří pomyslnou třešničku na dortu v právě ukončené sportovní sezóně 2006.

Dost bylo ale k soutěžení. Mimo tyto jsme stihli spoustu brigádnických činností za účelem získání finančních prostředků, za které jsme posléze nakoupili například nové dresy, sportovní vybavení apod. Nenakupovali jsme ovšem jen potřeby pro požární sport.

V letošním roce se nám podařilo celkem slušně vybavit zásahovou jednotku, která by měla pomoci v případě ohně či hrozícího nebezpečí. V policích přibyly například nové nepromokavé pláště, nehořlavé rukavice a v neposlední řadě nehořlavé boty.

Dále jsme se snažili zúčastňovat akcí a brigád, které nebyly za účelem zisku, ale nějakým způsobem prospěšné pro sbor či obec jako takovou.

Nastává zimní přestávka, kterou doufám využijeme ku přkladu ke zdokonalování znalostí, údržbě techniky a třeba když bude chuť, tak i k  tréninku, abychom byli opět na jaře v plné síle. Nyní nás čeká výroční schůze a pomalu začneme opět na novo s přípravami na hasičský ples. Pokud dovolí naše finanční možnosti, investujeme opět do stříkačky zase nějakou tu korunku abychom srovnali krok s konkurencí. Teď v zimě je na všechno času dost, uvidíme.

Toť vše k našim aktivitám v roce 2006. Určitě jsem spoustu věcí zapoměl napsat ale kdo si to má všechno pamatovat..........

Jménem sboru dobrovolných hasičů v Jakubově bych chtěl poděkovat obecnímu úřadu za velikou podporu ve všech činnostech, kterým se věnujeme. Dále pak například TJ za půjčování hřiště na tréninky a všem lidem, kteří nás nějakým způsobem podporují a pomáhají nám.

Závěrem by to chtělo nějaké moudro, kterého se ode mne asi nedočkáte. Takže, krásné prožití svátků vánočních a všechno nejlepší v novém roce 2007.